|
|
|
Motor
Výkon Toč.moment Max.rychlost Zr.0-100 km/h Hmotnost Převodovka Palivo Příprava paliva Karosérie Brzdy
Vyrobeno (ks) |
řadový šestiválec XK 4,2 a 3,4
V12 5.3
120-223 Kw 257-408 Nm 198-225 km/h 11.1-7.6 s 1765-1925 kg manuál
5 st./ automat 3 stupně benzín vstřikování
ocelová samonosná kotoučové
132.137
|
|
|
V roce 1979 přišla modernizace XJ v podobě XJ 3 série. O nový
design se postarala italská firma Pininfarina, nechali téměř nedotčené
těleso karosérie, ale pro větší prostor nad hlavou více vyklenuly
střechu. Hlavní změny: karoserie méně zaoblená, jiné zadní světla (od té
doby se staly charaktreristickým znakem XJ), plastové nárazníky, lepená
okna, přepracovaná přední sedadla s nastavitelnými bederními opěrkami, u
motoru standartně vstřikování (u XJ.2 série pouze u verze pro USA),
přepracovaný interier, středová konzola byla standartně opatřena dřevem,
dřevěné doplňky přibyly časem i do dveřních panelů, nové kliky dveří,
mlhová světla, elektricky nastavitelná zpětná zrcátka a palubní počítač.
Motory byly nabízeny tři, dva osvědčené šestiválce XK 3,4 a 4,2 s
manuální nebo automatickou převodovkou (5-ti stupnový manuál si
vypůjčili od Rovera) a jeden V12 5,3 bez výrazních změn. Kvalita šla
prudce nahoru, veškeré díly byly precizně slícovány bez nutnosti ručního
dopasovávání. Poslední vrstva laku se prováděla až po zkušební jízdě,
při které by mohlo dojít k nežádoucímu poškození. Avon Ladbroke, který
už dříve experimentoval s přestavbou kupé XJ na kabriolet, vytvořil
poněkud podivínské kombi, přičemž se zásoboval podobně jako později Lynx
u Eventeru skladovými zásobami náhradních dílů jednoho francouzkého
výrobce. Na Birminghamském autosalonu 1980 dostal vůz zlatou medaili za
design, avšak tato přestavba byla nabízena jen několik let. Ve stejné
době považoval Jaguar za povinnost představit rovněž hospodárnější
variantu modelu XJ. Soustředil se se však jenom na výbavu, ale i
tak dokázal s nejslabším motorem 3,4 litru porazit konkurenci Fordu
Granada a Roveru 3500. Dalším pokusem o nižší provozní náklady
bylo použití dieselových agregátů VM. Tento krok však k obchodním
úspěchům nevedl. Nezávisle na tom implantovala rakouská firma Steyr do
jednoho Jaguaru XJ třetí série vznětový motor, ale i v tomto případě
zůstalo u prototypu. Výroba modelu XJ6 skončila 1. května 1987 číslem
šasi 477823 pro zákazníka v Los Angeles pro podnikové muzeum. Výroba
XJ12 pokračovala v malých počtech ještě do roku 1992 bez jakékoliv
změny, nástupce XJ40 totiž neměl v nabídce verzi s motorem V12.... |
|